V následujícím článku se zabýváme problematikou vytápění rodinných domů na území České republiky. Zkoumáme možnosti a nejvýhodnější kombinace pro specifické lokality a různé druhy staveb. Cílem je co nejlépe vybalancovat ekonomiku provozu domu, ve kterém se chystáte bydlet. Stavbou a údržbou ekonomických staveb se zabýváme v našich publikacích. Ať už v knize Dřevostavba svépmocí, Stavba domu svépmocí nebo Jak postavit malý dům.

Bez zdroje tepla v rodinném domě či chatě se v našich zeměpisných šířkách celoročně neobejdeme. Je tedy třeba svědomitě vybrat zařízení, které nám bude vnitřní prostory vytápět. Vybrat zařízení v tomto případě znamená především vybrat palivo a zajistit přísun paliva do stavby. Poté je důležité vybrat vhodný zdroj tepla a zhotovit důkladně rozvody, budou-li potřeba.

Neexistuje jednoznačně nejlepší palivo, jedno je levnější, druhé ekologičtější, třetí levné i ekologické, ale činí potíže se skladováním a přísunem, ne každé palivo je dobře dostupné. Rozhodujícími faktory jsou jednak umístění stavby (dostupnost ke dřevu, přítomnost plynovodu), jednak osobní preference majitele obydlí.

Zdroje tepla na jakékoliv palivo můžeme pro snazší orientaci rozdělit na lokální a centrální. Záleží na velikosti Vašeho objektu, zdali se Vám jej vyplatí vytápět centrálně, nejčastěji tedy kotlem, nebo Vám postačí lokální topidla (například v chatě o dvou místnostech). Použití centrálních a lokálních otopných prvků lze samozřejmě kombinovat.

Vytápění pevnými palivy

Topení dřevem patří u nás k tradičním principům vytápění, máte-li přístup k vlastnímu dřevu (ať už z vlastního lesa, od známých nebo máte-li od koho výhodně koupit), měli byste mít i kryté úložiště dřeva před povětrnostními vlivy a prostor pro úpravu dřeva před spálením (řezání, klínování, štípání). Použití kusového dřeva dnes ustupuje, stále častěji se používají kotle na dřevěné peletky, lisované válečky z dřevní hmoty o průměru asi centimetr. Rovněž mezi tuhá paliva řadíme uhlí, jehož použití čím dál tím více ubývá. Nevýhodou tuhých paliv je jejich skladování a nutnost přikládání. Jejich výhodou jsou nízké náklady.

Pevná paliva se pálí většinou v kotlích, rovněž se jimi dá dům vytápět z kamen či krbů. Kotle se kvalitou, spolehlivostí, účinností a ekologičností liší podle stáří a technologie. Moderní, tzv. zplynovací kotle využívají teplo z hoření samotného dřeva, ale i z hoření plynů, vzniklých při rozkladu dřeva. Tím se zvýší účinnost (50 % u starých kotlů oproti až 85 % u zplynovacích kotlů) a sníží ekologická zátěž. Rovněž se do nich nemusí tak často přikládat, peletkové kotle se dokonce vybavují zařízeními pro automatické přikládání.

Zapojení kotle na pelety s automatickým přikladačem

Elektrické vytápění

Topení elektřinou je beze sporu nejdražší, na druhou stranu velmi ekologické. Nemusíte řešit skladování paliva, v naprosté většině případů ani dopravu, neboť Váš objekt na elektrickou síť napojen stejně je. Elektrické vytápění se využívá buď jako hlavní zdroj tepla, častěji ale jako sekundární možnost.

Pokud chcete svůj dům či chatu vytápět pouze elektřinou, připravte se na nemalé výdaje, budete-li elektřinu odebírat z veřejné sítě. Topení elektřinou dává větší smysl, získáváte-li elektřinu z obnovitelných zdrojů, typicky fotovoltaicky, případně z větrné energie. Poté je vytápění elektřinou levné a velmi ekologické, takřka s nulovou zátěží na životní prostředí.

Pokud topíte plynem či pevnými palivy, můžete elektřinu použít k pohotovému lokálnímu nebo nouzovému vytápění. Například přijdete pozdě večer domů, nechce se vám rozdělávat oheň v kamnech nebo kotli, tak zapnete na chvíli přímotop, který vám danou místnost vytemperuje. Vzhledem k ceně elektřiny doporučujeme využívat rozumnou dobu a účelně.

Vytápění plynem

Další možností vytápění domu je vytápění plynem. Stejně jako u elektřiny a plynu zde odpadá starost se skladováním a přikládáním paliva. Ne každý stavební pozemek je ale napojený na veřejnou plynovou síť, přivedení plynu k Vám domů tak může obnášet vyšší počáteční investici. Pořizovací a provozní náklady plynových kotlů jsou poté příznivé. Zdroj tepla je dobře regulovatelný, provoz je čistý a snadný, plyn poté můžete použít i k ohřevu vody a k vaření. Menší nevýhodou je nutnost revizí a vyšší požadavky na komín. Pokud toto zanedbáme, můžeme se vystavit nebezpečí havárie, kterou si velká část z nás s plynem automaticky spojí. Stejně jako u předchozích paliv se setkáváme s topidly centrálními (tedy plynovými kotli) a lokálními (v tomto případě tzv. wawkami).

WAW topidla, neboli vafky, jsou lokální plynová topidla, která spalováním plynu za přítomnosti vzduchu ohřívají místnost, ve které jsou umístěny. Staré vafky jsou poruchové a vyžadují větrání, moderní vafky přijímají vzduch z exteriéru a jsou tedy dnes stále použitelné. Neohřejí vám ale vodu a nejsou příliš kombinovatelné s dalšími zdroji tepla.

Plynové topidlo - vafky

Plynové kotle se oproti tomu dají připojit k ohřevu vody a radiátorům, či podlahovému topení. Vyznačují se vysokou účinností (zvláště kondenzační plynové kotle) a tedy malou spotřebou. Dají se snadno regulovat a je možná kombinace s dalšími zdroji tepla, ať už krby, kamny nebo teplem ze solární energie.

Schéma kondenzačního plynového kotle

Nízkoenergetické domy a rekuperace

Nehledě na vybraný druh paliv obecně platí, že čím lépe „zateplený“ objekt, tím ekonomičtější, ekologičtější a snazší je jeho vytápění. Jedná se nejen o součinitel prostupu tepla svislými konstrukcemi, podlahou a stropem (příp. střechou). Velkou roli zde hrají i tzv. tepelné vazby (bodové oblasti kudy z objektu uniká teplo) a tepelné-mosty (liniové oblasti). Je třeba tedy dbát na správné provedení všech detailů, stejnak jako na správný výběr dveří a oken. Zanedbané detaily a jejich tepelné vazby a mosty se projeví jednak snížením účinnosti vytápění, především ale lokálním poklesem teploty povrchu pod teplotu rosného bodu, následnou kondenzací vzdušné vlhkosti a posléze výskytem plísní.

Stavíte-li nový dům, můžete zvážit použití centrální vzduchotechnické jednotky. Jejím principem je stálý přívod čerstvého venkovního vzduchu a odvod vydýchaného vzduchu z obývaných místností (stejně jako odvod vlhkého vzduchu z koupelny a kuchyně). Zároveň takové zařízení reguluje teplotu interiéru. Moderní vzduchotechnická zařízení fungují na principu tzv. rekuperace tepla. Odpadní vydýchaný vzduch o teplotě interiéru je odváděn z objektu přes výměník, kterým zároveň proudí venkovní čerstvý chladný vzduch. Výměníkem putují oba vzduchy odděleně, dělicí konstrukce je ale zároveň tzv. teplosměnnou plochou. Odpadní a venkovní vzduch se přes teplosměnnou plochu ohřejí, resp. zchladí na podobnou teplotu, rozdíl ohřátého venkovního vzduchu se vyrovná jakýmkoliv zdrojem tepla. Rozdíl je ale mnohem menší, než by byl bez rekuperace (tedy například při větrání), proto je princip rekuperace tepla velmi ekologickým a zároveň ekonomickým způsobem.

Komín

Pokud se rozhodneme pro vytápění pevnými palivy, nebo plynem, musíme se následně zaobírat otázkou komína. Důležitý je jednak výběr komína, jednak jeho následné pravidelná revize. Stavíte-li svépomocí, dejte pozor na prostup komína střechou, je to nejožehavější detail. Při správném provedení jednak zamezíte protékání dešťové vody do objektu, jednak zamezíte poruše detailu vysokou teplotou. Doporučujeme vybírat třísložkové komíny, tj. komíny s tepelnou izolací.

Prvky nerezových třísložkových komínů

Máte-li zájem o stavbu malého cenově dostupného domu ze dřeva, doporučujeme vám z našich publikací především knihu Jak postavit malý dům, kterou si můžete objednat přímo ZDE.