Jak opravit trhliny ve zdivu


Následující článek pojednává o výskytu a nápravě trhlin ve zdivu. Hledáte-li kompetního průvodce rekonstrukcí domu, doporučujeme Vám publikaci Rekonstrukce domu, kterou si lze ZDE objednat.

Kompletní postup při rekonstrukci domu zde

Trhliny jsou velice častým jevem a můžeme je pozorovat v různém rozsahu prakticky na všech stavbách od prastarých, až po novostavby. Příčin jejich vzniku je mnoho a většinou se jedná o kombinaci několika z nich. Trhliny nejsou zpravidla vážnou záležitostí, ovšem upozorňují nás na jevy, kterým je dobré porozumět. Je žádoucí pochopit jejich příčiny a býti obeznámeni s možnými důsledky.

typy trhlin ve zdivu

Prověření trhlin bývá poměrně profesionálním úkonem, proto se na řešení tohoto problému často vyhotovují odborné posudky s následným návrhem řešení v samostatném projektu. K tomu, abychom pochopili příčiny co nejlépe, je vhodné trhliny pozorovat delší dobu a zjistit, jak rychle a zda se vůbec pohybují. Nejproblematičtější trhliny jsou na vnějším nosném zdivu. Tyto trhliny mohou býti způsobeny rozdílným sedáním základů, kolísáním teplot, sednutím materiálu, vysoušením, nebo degradací nosných konstrukcí- např. výztuže železového betonu.

typy trhlin ve zdivu

Trhliny vznikají jako následek napětí, které překročilo mez pevnosti porušeného materiálu. Každá trhlina indikuje pohyby v konstrukci a podle četnosti, výskytu a chování trhlin můžeme posoudit, do jaké míry nás tyto závady ohrožují.

Trhliny mají různou délku, tvar a okraj, podle něhož je odborník schopen odhadnout z jakých stran působí a jakého charakteru jsou síly, které tyto trhliny zapříčinily. Převážnou většinu trhlin můžeme označit jako neškodné.

Neškodné trhliny

Trhliny, které vznikají smršťováním stavebních konstrukcí, jsou zpravidla trhliny neškodné. Bývají zaviněny špatnými technologickými postupy a špatnou volbou materiálu. Tyto trhliny jsou prakticky pouze estetickou vadou, ale měli bychom mít na mysli, že dříve byly nedílnou součástí všech staveb a určitá míra „nedokonalosti“ povrchů dávala obytným interiérům notnou dávku přirozenosti. Mohou být způsobeny příliš jemným pískem v maltě, velkým množstvím vody a následným zdlouhavým vysycháním, ostrými slunečními paprsky, které naopak způsobí nadměrně rychlé vysoušení. Dalším důvodem může být přílišná vlhkost podkladového materiálu, který tím, že absorboval velké množství vody, zvětší objem a při vysychání se smršťuje. Trhliny vznikají hojně v místech pracovních spár a v místech spoje různorodých materiálů. Když zdíme z cihel, tak trhliny kopírují jejich svislé a vodorovné spáry, nebo se mohou ve stropě propisovat prefabrikované stropní dílce. Tomu zpravidla zamezíme kvalitním omítkovým souvrstvím. V dnešní době se do skladby omítky přidává tzv. perlinka, která omítku vyztuží a slouží jako prevence vzniku trhlin. Další problémové oblasti bývají v okolí železobetonového věnce, který má jiné stavebně-technické materiálové vlastnosti. Taky v okolí exponovaných míst, jako jsou nároží, sokly, niky atd. je vhodné místa vyztužit perlinkou, nebo přídavnými stavebními konstrukcemi.

typy trhlin ve zdivu

Často se stává, že nově opravená místa znovu popraskají a třeba se i dále rozšiřují. Proto je vhodné trhliny v rámci mezí sledovat a správně určit jejich stáří. Staré trhliny bývají zanesené prachem a jinými nečistotami, zatímco nové trhliny mají nezanesený lom.

U styku zdí a stropů také dochází velice často k různým trhlinám. Bývá to způsobené smykovým třením, které je způsobeno rozdílnou materiálovou roztažností svislé a vodorovné konstrukce. Proto se v těchto místech používají různé elastické materiály, které tato místa vhodně oddilatují. Příčky se nesmí vyzdívat na úplný styk se stropem, protože při zatížení stropní konstrukce běžným provozem dochází k mírnému průhybu celé konstrukce a ten by mohl příčky poškodit. Docházelo by k nepředpokládatelným silovým působením v konstrukci, což může mít za následek další podružné efekty. Na korunu příček se proto dává gumový pružný pásek, či jiné elastické materiály. Tyto pásky nejsou pohledové a v dokončeném interiéru jsou zakryté souvislým omítkovým souvrstvím.

trhliny kolem zazděných dveří

Máme mnoho dalších situací, kdy vznikají trhliny jako například otřesy způsobené dveřními křídly, použití čisté sádry bez pískové příměsi, tepelnými změnami okolo instalací, které nejsou dostatečně izolovány atd.

Nebezpečné trhliny

Důvodů vzniku nebezpečných trhlin může být mnoho a bývají pro nás va-rovným signálem, že je v konstrukci něco v nepořádku. Vznikají často po vydatných deštích, kdy se podemlívá zemina v základové oblasti a základy si tak začínají nerovnoměrně „sedat“. Také mohou být způsobeny zatékáním do konstrukce a následnými teplotními cykly. Zamrzlá voda ve spárách zvětší svůj objem a trhlina se tak postupně rozšiřuje. Mohou být také způsobené nepostřehnutelnými seismickými otřesy. Více o trhlinách způsobených sedáním základů najdete v kapitole „Základové konstrukce“.

skoby u stehování trhliny

Sledování trhlin

Prvním krokem při zjištění trhliny bývá posouzení, zda se jedná o trhlinu aktivní, nebo pasivní. Na to existuje několik metod. U nás hojně používaná metoda je pomocí sádrových terčíků. Příčně přes trhlinu se umístí sádrový terčík. Tyto sádrové destičky se musí nanést na čisté, odmaštěné a navlhčené

zdivo, které je zbaveno nesoudržných částí. Cílem je aplikovat sádrový terčík tak, aby došlo ke kvalitnímu propojení sádry a zdiva. Hustá sádra se aplikuje na místo do hloubky cca 1cm a v pohledovém obrysu obdélníku o rozměrech cca 10x20cm. Obdélný terčík umísťujeme v příčném směru k trhlině. Na terčík nesmíme zapomenout vyrýt datum a třeba identifikační číslo destičky. Vždy se vyplatí udělat kontrolních destiček více, aby se eliminovala skutečnost, kdy je terčík ve zdivu neaktivní. Lze tak snadno zjistit, zda se trhlina pohybuje, či nikoliv. Když se v sádrovém terčíku objeví tenká trhlinka, tak se jedná o ak-tivní trhlinu a je vhodné nalézt a odstranit příčinu jejího vzniku. Zde opět přichází na řadu kvalifikovaný odborník, který je způsobilý nastalou situaci řešit.

Zajištění trhlin

Při opravě trhlin stehováním musí být již známá příčina vzniku, aby bylo možné trhlinu spolehlivě opravit. Nejdříve odstraníme pruh omítky podél trhliny. Bývá časté, že trhlina je pod omítkou širší, než se zprvu zdálo. Trhlinky malých rozměru stačí důkladně pročistit, vypláchnout vodou a vyplnit jemnou vápenocementovou maltou. Stejně tak postupujeme i u širších trhlin, do kterých můžeme vkládat drobné úlomky stavebního materiálu- cihel, tašek, kamenů atd. Pakliže se trhliny znovu objeví, můžeme zpevnit konstrukci hmoždíky. Pro ty se v konstrukci vyvrtají otvory a ty se pak vyplní kvalitní maltou. Do takto připraveného lože se vtlačí hmoždík.

Hmoždík ve tvaru skoby se zhotovuje z kvalitní oceli tl. 12 až 25mm. U tenkých zdí se zhotovují skoby na celou tloušťku zdi, u tlustších zdí se zhotovují po obou stranách. Skoby se zapouští do 4/5 tloušťky zdiva. U konců trhlin by měly být spony častější, protože je zde napětí největší. Skoby umís-ťujeme různě široké, aby zdivo bylo nerovnoměrně namáhané. Hotové skoby se natřou ochranným nátěrem a zakryjí obvyklým omítkovým souvrstvím.