Jak opravit strop


Rekonstrukce stropu je potřeba tam, kde nám stropy již nevyhovují esteticky , či do nich rovnou zatéká. Dalším důvodem může být špatná tepelně-izolační vlastnost stávající konstrukce. I této problematice se věnujeme v publikaci Rekonstrukce domu.

Kompletní postup při rekonstrukci domu zde
rekonstrukce stropu

V následující kapitole se budu věnovat nejpoužívanějším stropním konstrukcím a jejich opravám. Před každým zásahem do stávající konstrukce je velice vhodná znalost starých stavebních postupů a skladeb materiálů. Kvůli lhostejnosti a neznalosti stavebních materiálů a konstrukcí se dříve napáchalo na historicky cenných stavbách mnoho škod. Dřevěné parkety se potahovaly neprodyšným linem, které způsobovalo následné hnití spodních vrstev, venkovní fasády se torkretovaly (stříkaly) betonem a zdivo přestalo „dýchat“ a začalo rychlým tempem degradovat, nebo se vyměňovaly stará dřevěná okna za esteticky pokleslé náhrady. To vše se bohužel děje i dnes, i když se podle mého názoru již blýská na lepší časy.

Poruchy stropních konstrukcí jsou obvykle způsobeny kombinací mnoha faktorů, z nichž drtivá většina bývá spojena se zanedbanou údržbou objektu. Vlivem zanedbané údržby dochází k zatékání do stropů, sedání základových konstrukcí a tím způsobené změny působících sil v konstrukci. Dalším hojně se vyskytujícím faktorem jsou konstrukční vady způsobené chybným návrhem, nebo špatně zvolenými materiály. U staveb, které jsou pod ochranou památkářů, je nutné řešení rekonstrukce průběžně konzultovat, aby tak nedošlo k destrukci historicky cenných pozůstatků. Při rekonstrukci historicky cenných objektů zpravidla kooperují stavební inženýr, architekt, památkář, restaurátor a statik.

Odstranění příčin poruch

Odstranění zvýšené vlhkosti konstrukce výrazně omezí vhodné podmínky pro dřevokazný hmyz a houby. Při likvidaci vlhkosti lze postupovat od zlepšení hydroizolace a provětrání vzduchově málo přístupných míst, přes zaměření se na minimalizaci kondenzačního jevu v konstrukci například vhodným rekonstrukčním návrhem, až po následnou precizní opravu střešního pláště.

• K zastavení hnijících procesů v poškozených dřevěných prvcích dojde až po důkladném vysušení dřeva. Toho docílíme zamezením zatékání do konstrukce a snížením celkové vzdušné vlhkosti.

Biotické škůdce z velké části odstraníme omezením jejich podmínek k životu a také vhodně zvolenými sterilizačními prostředky. Nesmíme zapomenout ošetřit také okolí napadené konstrukce.

Pro zastavení další degradacepoškozených i zdravých dřevěných prvků můžeme použít různé preventivní přípravky na přírodní (fermež, dehet, býčí krev), nebo chemické bázi (biocidy).

Staticky nevyhovující konstrukce lze vyztužit přídavnými podporami a jinými konstrukčními prvky

Nejčastější závady dřevěných konstrukcí jsou způsobené vodou, která zatéká do stropní konstrukce. Může to být kvůli netěsnosti krytiny, poruchou vnitřního potrubí, zatékáním vody pod podlahu, kondenzaci vodních par v konstrukci, stykem stropu s vlhkým zdivem atd. Následkem je hnití dřevěných částí, které je nejmarkantnější ve zhlaví stropních trámů. Zhlaví je část trámu uložená ve stěně, dochází zde k bezprostřednímu kontaktu s jiným materiálem, a proto je tato část trámové konstrukce nejnáchylnější na vlhkost. Častou metodou oprav je tzv. příložkování.

příložkování

Příložkováním zesílíme konstrukční dřevěné prvky a tím docílíme větší únosnosti a menších průhybů opravených prvků. K příložkování se používají dřevěné prvky (hranoly, fošny, desky na bázi dřeva, prkna), ocelové prvky (desky, různé válcované profily) a jiné materiály. U prvků namáhaných na ohyb je vhodné příložku umístit na vrchní, či spodní hranu trámu, tj. zvýšit jeho konstrukční výšku. To je však někdy konstrukčně nevhodné, neboť svrchu nám v tom brání skladba podlahy a zespodu například podhled. Jako spojovací materiál se používají nosné hřebky a vruty, nebo hmoždíky (typ Bulldog). Ocelové prvky se kotví k dřevěnému trámu pomocí svorníků. Ocelové příložky jsou vhodné v lokalitách, kde hrozí stálá vlhkost (vlhké zdivo). Jejich výhodou je imunnost vůči houbám a hmyzu, ale hrozí zde koroze. Proto je nezbytně nutné ocelový nosník nejdříve opatřit ochranou proti korozi, pokovit, nebo zhotovit z nerezové oceli. Stejným způsobem lze rekonstruovat krovy.
příložkování
• Ocelovými konzolami lze docílit obnovení konstrukčních vlastností dřevěných trámů. Před započetím statických zásahů do konstrukce je nutné nejdříve místo pečlivě podepřít a celkově zajistit konstrukci proti pohybu. Jedná se o nastavení degradovaných zhlaví trámů. Silně poškozené zhlaví se odřízne a nový konec trámu se ošetří proti biologickým škůdcům. Zdravý ošetřený konec trámu se zasune do připravené konzoly a svorníky se s konzolou spojí. K dosažení optimálního spolupůsobení sil se konec konzoly do zdiva zabetonuje. Konzola není esteticky vhodným řešením v případě, že jsou trámy v objektu podhledové. Pro takovou situaci se používají monolitní ocelové konzoly. Ty jsou vymyšlené tak, aby z interiéru nebyly vidět a tím nerušily celistvost stropního podhledu. Konzola je do trámu podélně zaříznutá a chybějící části rekonstruovaného trámu jsou doplněny dřevěnými vložkami.
Oprava protézováním • Protézování je metoda, která je esteticky nejhodnotnější a v památkové péči hojně prosazovaná. Je jednou z nejstarších a nejlogičtějších metod opravování dřevěných konstrukčních prvků. Při protézování se doplňuje poškozený prvek do své původní podoby pomocí tesařských spojů. Používá se obvykle stejný materiál (stejný druh dřeva, napodobená patina) a původní spojovací prvky (dřevěné kolíky, kované skoby atd.). Při rekonstrukci dřevěného prvku do své původní podoby se používá mnoho tesařských spojů- především plátování. V částech, které jsou více namáhané na ohyb a tah, se doporučuje vložit mezi původní prvek a protézu hmoždíky typu Bulldog, které významně zvýší tuhost spoje. Nově rekonstruovaný dřevěný prvek má často velice podobné vlastnosti jako prvek původní. V případě, kdy se tesařský spoj doplní o epoxidové nebo jiné vhodné lepidlo jsou výsledné vlastnosti prvku prakticky shodné s původními vlastnostmi.
příložkováníOprava plombováním Plombování dřevěných prvků je převážně úprava estetická, která má někdy také za úkol zvýšení tlakové pevnosti celku. Plombují se lokálně degradované části, štěrbiny či dutiny vzniklé stárnutím a užíváním konstrukce. Před aplikací samotné plomby je nutné místo pečlivě zbavit shnilých částic vyřezáním, vydlabáním atd. Při plombování by se mělo používat správné lepidlo (kostní klih, disperzní lepidla, epoxid).
Při výběru plomby je vhodné použít stejný typ dřeva kvůli jeho estetickým a také mechanickým vlastnostem. Plomba se umísťuje tak, aby směr a hustota letokruhů byla co nejpodobnější rekonstruovanému prvku a vložený materiál tak správně spolupůsobil se svým okolím. Proto se doporučuje plomby vyrábět ze starších materiálů s podobnými vlastnostmi.
Nepravidelně poničený dřevěný prvek se opravuje pomocí kombinace tmelu, lepidla a dřeva. Plombováním lze také nahradit samotné zhlaví trámu. Plomba se v plátovém spoji propojí ocelovými svorníky, nebo kolíky z kvalitního například dubového dřeva.
Syntetické polymery zpevňují degradované dřevo a mají využití především při konzervování cenných historických artefaktů. Dříve se místo těchto chemických konzervantů používal například včelí vosk, pryskyřice, šelak, kostní klíh a jiné látky na přírodní bázi. Tyto roztoky se aplikují pomocí injektáží, nátěrů, či postřiků. Před aplikací syntetických látek na historicky cenné povrchy je nutná konzultace s odborníky.

Zajímá Vás oprava různých typů stropů a chcete se dozvědět více?

Chcete při rekonstrukci udělat co nejméně chyb?

Pro Vás jsme napsali knihu , která Vám usnadní rekonstrukci domu.