Ochrana dřeva ve dřevostavbě


Chcete-li získat přehled o možných konstrukčních variantách dřevostaveb, pak je tento článek určen právě Vám. Napsali jsme také knihu Dřevostavba svépomocí, kterou si lze ZDE objednat.

Kompletní postup při stavbě dřevostavby zde!

Životnost materiálů, z kterých bude postaven Váš dům, je do značné míry ovlivněna již tím, jakým procesem projdou před jejich samotným zabudováním na staveništi. Mezi základní hrozby, kterým se ochranou dřeva snažíme zabránit, jsou dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, povětrnostní vlivy, mechanické poškození a poškození ohněm. Způsob ochrany dřeva a ale i jiných konstrukčních prvků rozdělujeme na ochranu konstrukčního typu a chemického typu. Je nutné si uvědomit, že správný projekt má v sobě obsažené komplexní řešení ochrany konstrukčního typu, jelikož ochrana chemického typu je ochranou, která je nutná obnovovat po určitých časových intervalech, a je tudíž zpravidla jakýmsi provizoriem.

Napadení houbami se objevuje v místech se zvýšeným procentem vlhkosti. Zvýšená vlhkost je v drtivém množství případů způsobená nekvalitním provedením práce, nebo chybou v projektu, která byla na stavbě bohužel důsledně realizována. V takových případech je nutné nejdříve objevit hlavní příčinu zvýšené vlhkosti a tu potom důslednými konstrukčními změnami napravit. Jakékoliv ochrany chemického typu dočasně vyřeší pouze následek a nikoliv celý problém. K napadení hmyzem dochází například v místech, kde není dřevěná konstrukce dostatečně naimpregnována. Nejvíce však tam, kde bylo dřevo použito při stavbě ještě příliš vlhké, a v průběhu jeho vysychání se na jeho povrchu vytvořily trhliny, uvnitř kterých není dřevo dostatečně naimpregnováno. Častou příčinou je jeho špatné uskladnění Tyto trhliny jsou potom terčem dřevokazného hmyzu, který zde klade svá vajíčka a nákaza se tak postupně šíří i do dalších částí konstrukcí.

Mezi hlavní pravidla navrhování dřevostaveb patří umísťování spodní hranice dřevěných prvků minimálně 300-400 mm nad terénem, aby se zabránilo průniku zemní vlhkosti a odstřikujícím kapkám při dešti do dřevěné konstrukce. Proto se dřevostavby zpravidla staví na zděný, či betonový odizolovaný sokl. V případě patek se využívá ocelových trnů, které vynáší spodní hranici dřevěného sloupku dostatečně nad terén. U dřevěného horizontálního obložení fasády je nutné zajistit šikmý profil spodní hrany drážky tak, aby voda stékající po fasádě nezatékala dovnitř konstrukce. Je však nutné konstrukci proti zatékání ochránit i spodními alternativními vývody vlhkosti, které zamezí nežádané kumulaci v této oblasti. Z důvodů zabránění pronikání vlhkosti z interiéru do obvodových stěn se co nejblíže k interiérové straně stěny aplikuje parozábrana, která zabraňuje pronikání vlhkosti do nitra konstrukce. Parozábrana je velice náchylná na kvalitu zpracování a její nedbalá aplikace je častou příčinou problémů s kondenzací vody ve vnitřních partiích konstrukce.

Dalším důležitým aspektem při ochraně dřevěných prvků je jejich správné skladování na staveništi. V průběhu stavebních prací jsou odhalené dřevěné části konstrukcí stěn, střechy a podlah často dlouhou dobu v kontaktu s nepřízní počasí. Proto je musíme dostatečně naimpregnovat preventivní chemickou ochranou ještě před tím, než je podnebným vlivům vystavíme. Existuje několik impregnačních postupů podle jejich druhu. Stačí se zpravidla řídit pokyny jejich výrobce, které jsou součástí každého takovéhoto produktu.

Objednejte si ZDE e-knihu Dřevostavba svépomocí a získejte přehled, který Vás posune zas o krůček blíže Vašemu snu!