Roubené dřevostavby, sruby


Obsahem tohoto článku je popis typů dřevostaveb z masivních dřevěných profilů. I o nich se zmiňujeme v knize Dřevostavba svépomocí, kterou lze objednat ZDE .

Kompletní postup při stavbě domu zde

Masivní dřevostavby byly donedávna nejrozšířenější formou dřevostaveb a v určitém období byly na našem území i formou zdaleka nejrozšířenější. Řadíme sem především klasické srubové a roubené stavby. Nejstarším způsobem stavby je skládání nenarušených klád, které jsou spojovány různými typy tesařských spojů v rozích. Díky tomu, že jsou kmeny zbavené pouze kůry a do hloubky kmene narušeny prakticky jen na koncích, vyznačují se dlouhou životností. Některé kostely ve Skandinávii postavené touto metodou, lze datovat již do prvního tisíciletí po Kristu. Spáry mezi jednotlivými kulatinami se obvykle vyplňovaly směsí z hlíny, mechu, různých trav a jiných přírodnin. Ty se pak v pozdějších období ještě opatřovali vrstvou bílé omítky, která vytvářela onen malebný „černobílý“ efekt fasády nám dobře známý z naší krajiny. Spoj mezi jednotlivými kulatinami se později různě vylepšoval kosením hran, nebo přidáváním pomocného vloženého pera.



roubená a srubová stěna

Nejmladší modifikací tohoto konstrukčního způsobu jsou trámy otesané, již ortogonálních profilů, které se na sebe jednoduše skládají a spojují v rozích, nebo pomocí pera a drážky. Nejmodernější technologie umožnily zpracování velice přesných masivních profilů, které do sebe přesně zapadají pomocí systému několika drážek a doplňují se pouze tenkou vrstvou pružného těsnění, které zajišťuje správnou dilatační vůli stěny. Jednotlivé stěny srubové stavby musí být zajištěny proti vodorovnému posunu, a tak jsou v rozích jednotlivé trámy spojovány masivními hřeby, nebo dřevěnými kolíky. Jiným zajištěním konstrukce proti vodorovnému posunu je konstrukce s rybinovým spojem.

Tématice roubených staveb a staveb z masivních dřevěných profilů se věnujeme také v knize Jak postavit malý dům. Najdete v ní mimo jiné také podrobný postup stavby klasické trámkové dřevostavby. Kniha má 275 stran a její součástí jsou barevné rozkládací trojstrany. Pro veliký úspěch jsme knihu vydali také v anglické podobě pod názvem "How to build a tiny house".

jak založit roubený dům

Ale i zde se jako pomocný prvek roubená a srubová stěna doporučuje konstrukci zajistit pomocí dřevěných kolíků, či hřebů. Celková tuhost konstrukce prakticky nikdy nezávisela pouze na dřevěných stěnách, ale byla doplněna zděnou částí v zadní(severní) části objektu. Ta sloužila zpravidla jako spižírna a část chlévů.Jednotlivé roubené stěny tak mohli statické síly přenášet do stabilní zděné konstrukce. Dalším opatřením proti vodorovnému posuvu jsou vnitřní příčky,které taktéž stabilizují konstrukci jako celek. Vzhledem k tomu, že dřevo je velice objemově nestálý materiál, dochází v našem podnebném pásu k velkým objemovým změnám v konstrukci. S tímto je nezbytné počítat především při navrhování a konstrukci okenních a dveřních otvorů. V nadpraží a u ostění oken je nutné nechat dostatečnou dilatační mezeru, díky které zabráníme přenášení sil z nosné konstrukce do rámů oken a dveří, které by měli destruktivní efekt. Tato mezera se vyplní dostatečně pružným izolačním materiálem.

Stropy srubových staveb jsou tvořeny masivními profily- stropnicemi, které jsou obité z jedné, či dvou stran záklopem, který tvoří podhled a nášlapnou vrstvu podlahy. Stropnice jsou tesařskými spoji navázané na obvodové stěny domu a bývá zvykem, že vyčnívají mimo objekt samý. U starších typů dřevostaveb, ale i zděných domů byla využívaná povalová konstrukce stropu. Jednotlivé neotesané, nebo pouze ze dvou stran otesané klády byly kladeny vedle sebe a tvořili tak souvislou vrstvu stropu. Spáry byly vycpávány mechem a celá plocha byla dávána do roviny pomocí vrstvy hlíny a stavební sutě. Pak přišli další tradiční vrstvy podlahy, jako jsou polštáře a na ně nabitá například prkenná podlaha.

jak zakotvit roubený dům

U nových srubových staveb je nutné splnit všechny novodobé stavební standardy a normy. Proto je nutné stěny domu dodatečně zateplit. Toho se docílí přídavnou vrstvou izolace a falešným vnějším roubením, které má za účel zachovat vnější estetiku objektu. Zde se střetává novodobý přebujelý technologický boom s tradičními po staletí zkoušenými principy. V dnešní době, abyste objekt bez problémů zkolaudovali, je nutné splnit mnoho, často nesmyslných normových požadavků. Tyto dodatečné izolace k jinak plně funkčním roubeným stavbám považuji za jeden z nich. Je sice pravda, že zvýšíte tepelný standard budovy a tím teoreticky ušetříte na vytápění. Nikde se však technologické firmy nezmiňují o prokazatelně jasných negativech tohoto řešení. Kondenzace par ve složité konstrukci stěny způsobuje kontaminaci dýchaného vzduchu sporami hub a plísní, zbytnělá konstrukce zabrání nezanedbatelné části slunečního svitu průniku do nitra dispozice, neprodyšnost konstrukce uzavře vnitřní prostředí, které ztratí možnost přirozeného dýchání, a takto bych mohl pokračovat výčtem dalších negativ tohoto novodobého způsobu zateplování.

roubená a srubová stěna

Objednejte si ZDE knihu Dřevostavba svépomocí a získejte přehled, který Vás posune zas o krůček blíže Vašemu snu!